Obec Lkáň

Malá vesnice severozápadně od Libochovic je malebně rozprostřena v pahorkatině Klapské vysočiny, na obou březích potoka Rosovka. Vesnice leží v nadmořské výšce 210 m nad mořem na jižním okraji Českého středohoří. Díky své poloze a mikroklimatu ve spolupráci s kvalitní půdou se zde vždy dařilo zemědělství a ovocnářství.

Od 1. 1. 1992 je obec Lkáň opět samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem. Sídlem obecního úřadu je v dnešní době rekonstruovaná budova bývalé školy. V roce 1995 byla dokončena výstavba nové prodejny smíšeného zboží. V listopadu 1997 proběhla kolaudace hasičské zbrojnice. Další investiční akcí bylo vybudování sportovního areálu.Celý areál byl dokončen a předán k užívání v září. Do budoucnosti by měly investiční akce směřovat na vybudování vodovodu a další investice do kanalizace. Nejbližší akce: sehnat finance na projekty a zajistit dotace od státu a případných fondů, protože vesnice nemá ani na 20% ze svého rozpočtu. Obec Lkáň by se chtěla zapojit do ekologického projektu na změnu vytápění, a nahradit tak stávající staré kotelny za nové a moderní, aby se zlepšilo ovzduší, hlavně v zimním období. Obec Lkáň je taky na mapě cyklotras, jsme křižovatkou od Solan na Dlažkovice a Klapý, kde se nachází turisty oblíbený hrad Házmburk. Což pro nás má určitou výhodu. V naší obci mohou vzniknout služby pro turisty (ubytování, občerstvení, suvenýry). Obec se pokusí zajistit turistický servis a vše co k tomu přísluší. Musíme jít ve stopách našich předků a rozvíjet naši obec v lepší budoucnost a udržet mladé občany v obci.

V současné době žije v obci 184 obyvatel. Část obyvatelstva pracuje v zemědělské výrobě, místních obchodech a službách. Ostatní dojíždějí za prací do blízkých i vzdálených měst. V katastru obce působí jeden samostatně hospodařící rolník p. Král, který obhospodařuje 120 ha půdy. Další podnikatelskou aktivitou je pekařství p. Blažka.

 

 

Souhrnné informace

Status	Obec
Obec s pověřeným obecním úřadem	Libochovice
Obec s rozšířenou působností	Lovosice
Katastrální plocha (ha)	447
Počet bydlících obyvatel k 30. 9. 2023	191
Nadmořská výška (m n.m.)	209
Počet částí obce	1
První písemná zpráva (rok)	1 237
Starosta	Ing. František Němec
E-mail	obec.lkan@tiscali.cz
Web	www.lkan.cz

 

Vybavenost obce

Technická infrastruktura
Kanalizace splašková - v současné době jsou splaškové vody jímány v žumpách a vyváženy. Obec nemá veřejnou splaškovou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. Jednou z priorit obce je veřejnou kanalizaci a ČOV zřídit a využít k tomu dotace nebo podporu některého z fondů.

Kanalizace dešťová - v obci funguje systém povrchových příkopů s protlaky pod komunikacemi pro dešťovou kanalizaci – v nedávné době proběhla podle projektu revitalizace údržba, zprovoznění zanesených příkopů a dešťový kanalizační systém byl doplněn tak, aby byla obec chráněna před škodami, způsobenými přívalovými vodami. V budoucnu se bude jednat převážně o dostavbu mělké kanalizační sítě a doplnění a vyčištění stávající dešťové kanalizační sítě.

Území obce není plynofikováno. Je zde plně funkční napájecí a distribuční systém rozvodu elektrické energie. Veřejným osvětlením je zastavěné území obce zcela pokryto.

Většina domů má dnes lokální vytápění. Obec Lkáň má velký zájem zapojit se do ekologického projektu na změnu vytápění v obci – nahradit stávající lokální vytápění moderní centrální kotelnou, aby se zlepšilo ovzduší v obci. Obec má schválenou dotaci na výstavbu bioplynové stanice, v současné době probíhají výběrová a zadávací řízení. Odpadní teplo z bioplynové stanice by mělo být využíváno spolu s posílením centrální kotelny na spalování biomasy z dřevěných štěpků (při teplotách pod – 10 st. C) k centrálnímu vytápění obce.

Telefonizace obce je zajištěna zařízeními Teléfoniky 02. Sdělovací kabel je do Lkáně přiveden z Třebenic, kde je nová telefonní ústředna. Po obci je rozveden telefonní kabel vrchním vedením. Na návsi ve Lkáni u obchodu se smíšeným zbožím je veřejný telefonní automat. Kabelový televizní rozvod v obci není zaveden, jeho realizace je možná spolu s kabelizací telefonních rozvodů. V obci je rozveden obecní rozhlas.

Dopravní spojení zajišťuje silnice první třídy I/15, která vede cca 5 km severně od Lkáně, prochází Třebenicemi a Podsedicemi (trasa Lovosice – Most). V Lovosicích končí zatím nedostavěná dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – (Drážďany). Sousední obcí Klapý prochází ve směru sever-jih silnice II. třídy č. 237 mezi Třebenicemi a Libochovicemi (dále přes Peruc až do Rakovníka).

Obcí Lkáň procházejí tři silnice III. třídy. Z východu, od Klapého a Chodovlic tečuje východní stranu návsi a pokračuje na jihozápad, směrem na Koštice, Vojnice a Lukohořany silnice č. 23751. Z této silnice se odpojuje, po severní straně lkáňské návsi vede a na západní straně zastavěného území se na sever, směrem na Dlažkovice a Podsedice stáčí silnice č. 23754. Po jižní straně návsi a dále směrem západním na Solany prochází silnice č. 23752.

Obec je dopravně obsloužena jednou autobusovou linkou, kterou provozuje ČSAD BUS Ústí n. L., a. s., a to pouze ve všední dny. Zastávka je na návsi. Územím obce neprochází žádná železniční trať. Nejbližší tratí Českých drah je trať číslo 113 Lovosice – Most s nejbližší zastávkou v Dlažkovicích (2,5 km od Lkáně). Obcí prochází cyklistická trasa vedoucí od Třebenic a Dlažkovic přes Lkáň dále do Solan a Třebívlic.

 
Občanská infrastruktura
Sídlem obecního úřadu je nyní budova bývalé školy. K občanské vybavenosti dále patří od roku 1995 nová prodejna smíšeného zboží, hasičská zbrojnice (1997) a dvě hasičské nádrže. V obci byl už roku 1884 založen Sbor dobrovolných hasičů, který měl 30 čestných členů. Obec pořádá každoročně různé kulturní a sportovní akce, například Dětský karneval se soutěží o nejlepší masku, Pálení čarodějnic, Sportovní hry (minikopaná, nohejbal, mažoretky, dětská diskotéka), Dětský den (soutěže) apod.

Prostory pro pořádání různých kulturních a sportovních akcí probíhají buď v prostorách objektu obecního úřadu s klubem dobrovolných hasičů, případně se využívá kulturní dům v Klapém.

Pro „sportovní“ vyžití nejmenších dětí má obec k dispozici oplocené dětské hřiště na návsi. Jeho vybavení je sice funkční, nicméně již zastaralé a nevyhovující požadavkům bezpečnosti dle evropských norem. Ve „třídě“ v budově obecního úřadu se pro místní děti pořádá cvičení, které vedou dobrovolnice.

Pro dospívající a dospělé bylo na návsi zřízeno rovněž oplocené víceúčelové sportoviště – hřiště s betonovým povrchem na tenis, příp. volejbal či nohejbal, eventuálně házenou nebo malou kopanou.

Významným prvkem charakteristickým pro obec je rozlehlá náves (cca 450 × 100 m), obestavěná původní zemědělskou zástavbou, která vznikla jako záplavové území podél původně meandrujícího přirozeného toku a rybníčku.

V katastru obce působí jeden samostatně hospodařící rolník pan Král, který obhospodařuje 120 ha půdy. Další podnikatelskou aktivitou je pekařství pana Blažka. V obci působí i malíř pokojů a natěrač Vladimír Zeman. Veterinární léčebně - preventivní činnost pro velká i domácí zvířata vykonává veterinární lékař MVDr. František Brůna. V obci by měly výhledově vzniknout služby pro turisty, například ubytování, prodej občerstvení a suvenýrů.

 

Životní prostředí

Území obce má zemědělský charakter, více než 93 % rozlohy tvoří zemědělská půda (o 18 procentních bodů více než je průměr v okresu Litoměřice a o 43 % více než v Ústeckém kraji) – větší je i podíl orné půdy (téměř 92 % vůči 62 % v okresu). Naopak lesní pozemky, kterých je v obci minimum (představují pouhých půl procenta rozlohy), mají v okresu i kraji podíl podstatně vyšší (25 %, resp. 30 %).

Charakteristickým znakem krajinného celku jižně od silnice I/15 jsou geomorfologie terénu, skládající se z relativně plochého terénu s mírným úklonem na jihovýchod, nad který vystupují dominanty výrazných vrchů (výlevů neovulkanitů – Hazmburk, Kvítel a Baba. Krajina je téměř odlesněná (až na zmíněné dominanty) a je intenzivně využívaná pro zemědělskou činnost (orná půda). Směrem na sever je krajinný ráz určován vrchovinou Českého středohoří. Je tvořená třetihorními vulkanity s hlubokými a svahovými údolími vodních toků, s dominantami Vršetín (těžba čediče), Plešivec, Hrádek, Blešenský vrch a Solanská hora. Významným rysem severozápadní části jsou hospodářské ovocné sady.

Geologické a geomorfologické podmínky (mírné hřbety, mělké široké sníženiny, mírné svahy, půdy černozemního typu) a také klimatologické podmínky (oblast mírně teplá, okrsek B1) spolu s dalšími přírodními charakteristikami jsou předpokladem pro základní zaměření obce Lkáň, a to na zemědělství. Zemědělská prvovýroba jako dominující funkce modeluje zdejší krajinu již od neolitu. Velmi příznivé podmínky pro pěstování širokého sortimentu zemědělských plodin způsobily, že zornění dosáhlo svého maxima již v 19. století. Mimo zájem zemědělství zůstaly jen strmé, technicky neobdělávatelné svahy vulkanických kopců a říční terasy. Intenzitu obdělávání zdejších polí neovlivnil ani všeobecný ekonomický pokles zemědělské výroby v 90. letech předešlého století. Vzhledem ke zmíněným velmi příznivým podmínkám pro pěstování kulturních plodin je nezbytné předpokládat intenzivní zemědělskou exploataci řešeného území také v dohledné budoucnosti.

Na území Lkáně se nachází chráněné ložiskové území č. 22890000 Podsedice (polodrahokamy – pyroponosná hornina), které ovšem zasahuje velmi málo pouze dva severozápadní výběžky území. Žádná další chráněná území, ptačí oblast NATURA 2000 nebo evropsky významná lokalita zde nejsou, není zde ani památný strom.

ÚSES – na území obce se nacházejí tato biocentra a biokoridory:

» LBC „22" – Luční – rybník na Rosovce byl již realizován včetně výsadeb stromů v bezprostředním okolí vodní plochy – na ploše v k.ú. Klapý

» LBC „25" – Hulán – plocha biocentra na území katastru Lkáně je přizpůsobena hranicím pozemků, biocentrum je navrženo k založení.

» LBK „c" – v úseku od jižního okraje zástavby obce po hranici k.ú. byl založen pás zeleně v šířce 15 m s kombinovanou funkcí biokoridoru a větrné bariéry

» LBK „a" + „b" – jedná se o biokoridory podél toků s kombinovaným cílovým společenstvem dřevinným a bylinným.

Výraznou kostru veřejné zeleně obce tvoří netypicky velký prostor návsi, který vznikl jako záplavové území podél původně meandrujícího přirozeného toku a rybníčku.

V minulosti byl tok i rybníček zregulován velmi tvrdou technicistní formou – koryto potoka je napřímeno a zpevněno kamennou dlažbou v betonovém loži, místo přirozeného rybníčku vznikly dvě požární betonové nádrže, celá plocha je dále členěna příčnými svodnými příkopy (náhrada neexistující kanalizace).

Území obce spadá do vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Největším znečišťovatelem ovzduší v obci je provoz zemědělské živočišné výroby. Jde hlavně o zápach z velkochovu prasat umístěného v blízkosti obytné zástavby. Pásmo hygienické ochrany nebylo vyhlášeno. Dalším znečištěním ovzduší jsou oxidy síry a dusíku z lokálních topenišť. Řešení spočívá v přechodu na ekologicky přijatelnější způsob vytápění. Pro zlepšení kvality životního prostředí a ekologické situace vůbec se navrhuje likvidace odpadních vod v nových ČOV.

Způsob nakládání s tuhými komunálními odpady a stavebním odpadem upravuje obecně závazná vyhláška obce Lkáň č. 5/2001, o nakládání s komunálními odpady a systém nakládání se stavebními odpady. V obci nepůsobí firma, která by produkovala nebezpečný odpad. Odpad ze zemědělských farem je kompostován. Na území obce nenachází žádná černá skládka. Kontejnery na separovaný odpad (2× plasty, 1× sklo, 1× papír) jsou umístěny na jednom stanovišti – u prodejny smíšeného zboží na návsi obce, jsou kryté zídkou. Kontejnery odváží firma BEC odpady, Lovosice.

 

 

Historie a zajímavosti obce

Obec Lkáň má skutečně velmi zajímavé pojmenování, etymologové váhají mezi původem názvu z českého přepisu německého názvu Elkan (Elkáň) či českého pojmenování Vlkáň, což by ukazovalo na vlky v okolí (ve 13. století se v Čechách ještě vlci vyskytovali). Další verze zní, že existoval jakýsi Vlkáň (Vlkáňův dvůr - zkráceně Lkáň). Podle archeologických nálezů žil člověk v této oblasti už v době neolitu a eneolitu, což dokládá například objev pravěkého pohřebiště a nález skrčence v roce 1927.

Poprvé je obec historicky doložena v listině krále Václava I. z roku 1237, ve které král dává vesnici klášteru premonstrátů v Teplé a jako svědek je uveden Sulislav ze Lkáně a vladykové z okolních vsí. Na území obce bývala tvrz, která i s přilehlými domky a podhradím pánům ze Lkáně patřila. Budovy byly stavěny na obou březích dále od potoka, aby byly chráněny před zatopením. V průběhu 14. století vlastnictví vsi přešlo do rukou mocného šlechtického rodu Zajíců, sídlících na blízkém hradě Hazmburk a Lkáň byla připojena k libochovickému panství. V roce 1558 prodal Kryštof z Hazmburku celé panství a s ním i obec Lkáň Janu Popelu z Lobkovic. Ten upadl r. 1593 do nemilostí císaře Rudolfa II. a byl uvězněn. Roku 1594 se stalo panství libochovické majetkem komory království v držení krále Rudolfa II., až do r. 1604. Poté se majitelé střídali a za třicetileté války potkal Lkáň špatný osud, byla zpustošena saskými vojsky. V roce 1676 se ves stává majetkem rodu Dietrichsteinů. Za jejich panování byla roku 1690 znovu obydlena obyvatelstvem převážně německé národnosti z panství Pomyšelského.

Památkou na nové obydlení obce je i jediná nemovitá kulturní památka, výklenková kaple ze 17. století se zvoničkou. Další pamětihodností jsou boží muka z roku 1830. V roce 1808 zde byla postavena školní budova, která byla roku 1851 nahrazena školní budovou novou. V těchto letech patřila Lkáň ke kraji litoměřickému, hejtmanství roudnickému a farnosti klapské. V roce 1858 přešlo panství na rod Herbersteinů v Libochovicích. V letech 1869 - 1910 patřila vesnice k okresu Roudnice a v roce 1921 - 1930 k Roudnici nad Labem.

 

Vydáno	Dokument
8.9.2020	SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A ČOV LKÁŇ	Stáhnout 129.7 kB